Náš malý člověk si v posledních dnech či týdnech osvojil nový denní rozvrh. V noci převážně spí, byť tento poznatek je nutno brát s odstupem, neboť nezávislý pozorovatel spíše také, povětšinou tvrdě. Den pak má podobu poněkud nevyrovnaného koloběhu, v němž se střídají následující období.

  1. Přijímání potravy, oči dokořán, nehybné držení těla;
  2. krkání blití, zhusta prokládané rozzářenými úsměvy;
  3. hra na usínání, zřídka prostoupená vteřinovými zlomky skutečného spánku;
  4. záchvaty srdceryvného křiku, zpravidla chvilkově ustupujícího po vystřídání četných existenčních poloh a pohybů (houpání, skákání, chození, kolíbání, věšení za nohu, ve stoje, v sedě, v leže, vodorovně, svisle, vzhůru nohama).

Z dalších novinek lze jmenovat např. široký úsměv, vyjdou-li rodiče herci na scénu, nebo rafinovaný úchop, jímž lze nenápadně vytrhnout pár chlupů z podpaží. Nenudíme se.